Zlínští vědci pracují na přesnějším stanovení cukrů v krvi

ZLÍN - Na zpřesnění měření cukru v krvi pracují vědci z Centra polymerních systémů (CPS) a Centra výzkumu obouvání (CVO) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně společně s výzkumníky z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka (UPJS) v Košicích. Přesné stanovení cukru v krvi je totiž  velmi důležité pro nastavení množství aplikovaného inzulínu.
„Vědci vynalezli nové složení povrchu testovacího senzoru, mezi veřejností známého jako proužek, který se vkládá do glukometru. Ten nyní dokáže až o 70%  přesněji stanovit obsah cukru v krvi. Navržený senzorický povrch je určen pro elektrochemické glukometry, které měří množství  cukru v krvi podle biochemické reakce vyvolané elektrickým proudem?“ informovala tisková mluvčí univerzity Petra Svěráková.
„Základem nové kompozice je polysacharid chitosan, který má schopnost vázat vodivé kovy. Správná kombinace těchto dvou základních komponent  zvyšuje odezvu  elektrického proudu na přítomnost  glukózy, a to  umožňuje  velmi přesné stanovení cukrů v krvi,“ popsal profesor Petr Sáha, garant skupiny Energetické a kompozitní materiály, kterou vede v Centru polymerních systémů.
„Současné glukometry pracují na principu oxidace glukózy za přítomnosti enzymu. Ten je ale nestabilní, a proto se ho snažíme nahradit nanočásticemi, které by usnadnily přesnější stanovení cukru anebo případně také inzulínu. Náhradou tohoto enzymu nanočásticemi by navíc mohlo dojít k výraznému snížení ceny samotných senzorů,“ upřesnila profesorka Renáta Oriňaková, řešitelka projektu z Katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Přírodovědecké fakulty UPJŠ v Košicích.
„Takto připravené senzory budou stabilnější, přesnější a rychlejší. A zároveň budou mít delší životnost a menší nároky na skladovací podmínky,“ dodala. Ivana Šišoláková, členka výzkumného týmu. Zatímco současné senzory mají životnost přibližně půl roku, u těch inovovaných by to mohlo být až pět let.
Princip nového způsobu měření cukrů je již chráněn přihláškou vynálezu, který nyní posuzuje Český patentový úřad.
Současně na obou univerzitách probíhá intenzivní příprava různých kombinací senzorických materiálů tak, aby bylo dosaženo co největší citlivosti senzorových proužků. Předpokládá se, že v průběhu několika měsíců bude přistoupeno k praktickému testování připravených prototypů.

Vlastimil Langer

Zdroj a foto: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně