Zlínští urologové už více než 30 let léčí močové konkrementy pomocí mimotělové rázové vlny
ZLÍN - Pro laika zcela neznámý pojem, pro urologa jasná záležitost. Močový konkrement, lidově řečeno močový kámen. Na konci minulého století mohl pacienta i ohrozit na životě. „Dnes je díky moderním zobrazovacím metodám a kvalitním terapiím léčba mnohem účinnější. Jedním ze zásadních přístrojů je v této oblasti tzv. LERV (litolapaxie extrakorporální rázovou vlnou). Nejmodernější přístroj mohou využívat pacienti ze Zlínského kraje v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně,“ uvedla Dana Lipovská, tisková mluvčí nemocnice.
Močové kameny dokáží pacienty hodně potrápit. Jejich nález v ledvině je buď náhodný při vyšetření moči anebo ultrasonografii břicha, často však pacient přichází rovnou s ledvinovou kolikou, při které je bolest jednou z nejsilnějších bolestí vůbec. Rozbíjení kamenů rázovou vlnou patří mezi miniinvazivní metody.
„Náš přístroj používáme primárně k rozdrcení konkrementů v ledvině o velikosti do 10 milimetrů. U větších kamenů, v rozmezí od 10 do 20 milimetrů, se mohou kameny drtit LERVem, pacientovi se však zpravidla před výkonem zavádí stent do močovodu. Podle velikosti, umístění konkrementu a pacientova stavu volíme pro něj nejvhodnější metodu, kterou bývá velmi často také endoskopie. Při ní jsou konkrementy odstraňovány z močovodu anebo ledviny pod optickou kontrolou pomocí laseru. Výkon se provádí v celkové anestézii na operačním sále,“ popisuje urolog a vedoucí lékař pracoviště LERV v KNTB Ivan Anděl.
Pacient, který podstoupí drcení rázovou vlnou, musí nejprve projít urologickým vyšetřením. Urolog zhodnotí velikost močového kamene, stav pacienta, udělá laboratorní odběry. Poté ho po vyhodnocení všech výsledků „odesílá“ do zlínské krajské nemocnice na přístroj LERV. Nemocnice spolupracuje úzce s ambulantními urology i lékaři v ostatních nemocnicích Zlínského kraje, kteří pacienty o možnostech pro ně nejvhodnější léčby informují.
„Metodu rozbíjení močových kamenů (konkrementů) rázovou vlnou nemohou využít všichni pacienti. Absolutní kontraindikací je těhotenství, žena může rozbíjení absolvovat až po šestinedělí. Složitější to mají také pacienti s kardiostimulátorem, kterým musí v den zákroku kardiologové v arytmologické ambulanci KNTB přeprogramovat kardiostimulátor na dobu drcení. Po drcení jim zase přístroj vrátí do běžného režimu. Přípravu také vyžadují pacienti užívající léky na krevní srážlivost,“ upřesnila tisková mluvčí.
Metoda rázové vlny se k rozbíjení močového konkrementu ve zlínské krajské nemocnici používá už více než 30 let, v březnu 2023 nemocnice koupila nový litotryptor francouzské firmy EDAP. Od zavedení metody v roce 1993 bylo ošetřeno pracovištěm extrakorporální litotrypse 10 450 pacientů, nový nejmodernější přístroj za rok a půl fungování pomohl 250 z nich. „Přístroj s elektrickým výbojem v kapalině je modernější a šetrnější verzí toho předchozího. Procedura rozbíjení trvá zhruba hodinu, provádíme ji při tlumení bolesti injekcí, pacient dostává sluchátka s relaxační hudbou. Následně pacienta tři hodiny sledujeme v pohodlné klimatizované a kamerou hlídané čekárně,“ doplňuje Ivan Anděl s tím, že prostory teď nově přizpůsobili pohodlí pacientů a nemocnice do ní pořídila zbrusu nová polohovací křesla.
Vlastimil Langer
Zdroj a foto: Krajská nemocnice T, Bati ve Zlíně