Venkovní instalace „housenka“ od Kurta Gebauera oživí veřejný prostor 14|15 Baťova institutu

ZLÍN - V úterý 23. listopadu byla před 14. budovou 14|15 Baťova institutu instalována Housenka raného kapitalismu od českého výtvarníka Kurta Gebauera. „Toto prostorové umělecké dílo na čas ozvláštní bývalý tovární areál, který se stal v posledních letech hojně navštěvovanou součástí centra Zlína. Přichází sem turisté i místní, kteří v areálu hledají kulturu, zábavu a společenské dění. Nyní budou mít jedinečnou možnost prohlédnout si i tuto novou skulpturu,“ uvedla Petra Štrofová, PR manažerka institutu.

 „Oživit veřejný prostor atraktivním či užitným uměním je záslužná činnost. Žijeme v hektické, zrychlené době a často míjíme své okolí, aniž bychom jej vnímali. Věřím, že ‚housenka‘ pozitivně ovlivní prostor a nabídne turistům a návštěvníkům zábavnou formou příjemný zážitek. Housenka je dalším benefitem pro ty, kteří se rozhodnou navštívit 14|15 Baťův institut, galerii, muzeum či knihovnu,“ ocenila instalaci uměleckého díla ředitelka institutu Petra Kubíková

 „Housenku můžeme vnímat také obrazně, satiricky. Dílo svým ztvárněním může nastavovat zrcadlo negativním vlastnostem, které se v naší společnosti vyskytují, hrabivosti, egoismu, konzumnímu způsobu života. Ale nezapomeňme, že i z housenky se může stát krásný motýl,“ řekla krajská radní pro kulturu a školství Zuzana Fišerová.

Socha vznikla ve Zlíně v roce 2001 u příležitosti výstavy Kurta Gebauera a jeho studentů, později byla instalována na Vítězném náměstí v Praze či v důlním skanzenu Mayrau u Kladna. „Housenka není socha prvoplánově líbivá. Naopak, snaží se provokovat a nutí nás k zamyšlení. To je podle mě důležitý úkol umění. Návrat tohoto díla od mezinárodně uznávaného tvůrce do veřejného prostoru města je skvělým počinem. Vnímám to i jako poctu autorovi, který letos v srpnu oslavil osmdesátiny,“ dodal Pavel Stojar, náměstek primátora města Zlína.
Kurt Gebauer se narodil v roce 1941 v Hradci nad Moravicí. V 60. letech studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Významně jej formovala také krátká stáž na Academii des Beaux-Art v Paříži v roce 1972. Od poloviny 80. let se začal prosazovat jako výjimečný umělec s humorem, ale citlivě pracující s veřejným prostorem. Na svém kontě má řadu veřejných plastik i celých úprav krajinných či městských prostředí.
Vlastimil Langer

Zdroj a foto: 14|15 Baťův institut, příspěvková organizace