VÁLKY - NEVÁLKY

Nevídané, neslýchané! Naše zatím šťastné dvě nebo už tři evropské generace se nesetkaly s válkou! Pouze s jejím pojmem, a to jen prostřednictvím filmů a médií. To si nejspíš všichni s povděkem uvědomujeme. V těchto dnech jsme se ale ve válce doslova ocitli, aniž by ji někdo vyhlásil. Není to válka konvenční ani jaderná, ale přesto opět světová. Válka s nepřítelem plíživým a neviditelným, ale o to více zákeřným a nevyzpytatelným – dosud neznámým koronavirem. Čelit mu zatím nelze jinak než prevencí, vzájemnou ohleduplností a důsledností s očekáváním výsledků vědeckého boje s tímto nepřítelem. Teď musejí jít stranou veškeré politické spory či finanční kalkulace. Na ty bude času dost až po vyhrané válce. Musíme být trpěliví a dodržovat všude přítomné pokyny. Nyní, když jsme prakticky uzavřeni ve svých domácích ulitách, máme ale zároveň více času se zamýšlet nad světem kolem nás a jeho budoucností.

Mě osobně inspirovala k zamyšlení anketa v posledním čísle časopisu Respekt s názvem: Končí jedna z nejteplejších zim, kterou svět včetně Česka zaznamenal. Jak se to asi projeví během příštích měsíců a let?

Ekolog David Pithart to vidí po svém. „Vnímám tuto dobu jako vzkaz – přírody, Pánaboha, planetárního systému, dosaďme si, co je nám libo – že klimatická změna nabírá na rychlosti a intenzitě. Kácí se lesy v Amazonii, hoří v Austrálii. Voda odtéká a odpařuje se rychleji. Heslem dneška by proto mělo být také krom jiného i „zavodňuj a zalesňuj!“

„Dlouhodobý nedostatek vody v přírodě zvyšuje naši nejistotu v dnešním překotném světě,“ rozvádí téma hydrolog Jan Daňhelka. „Dlouhodobě vidím jako problematické třeba to, že se v nížinách sníh opakovaně vůbec neobjevuje a sám si neumím odpovědět jaký to může mít dopad na vegetaci a půdu a jejich změny,“ dodává.

Jiná dotazovaná, Anna Kárníková z Hnutí Duha, se vyjádřila obdobně. „Častější mírné zimy a následná sucha budou dále posilovat vnímání existence klimatické změny a jejich dopadů a přispět tak k vytvoření společenského tlaku na řešení jejich příčin.“

„Většina zemědělců již pochopila, že na rozkolísané klima musejí rychleji reagovat a adaptovat se svými přístupy pro hospodaření v krajině, ochlazovat ji novou výsadbou stromů, působit proti erozi, vázat tím uhlík a zvyšovat produkci z jednotky plochy,“ uzavírá anketu Respektu Radim Kotrba z České zemědělské univerzity v Praze.

Osobně chci tuto úvahu uzavřít slovy, že příroda nás varuje i jinými signály. Jsme svědky mizení či úbytků živočichů v přírodě, zejména užitečného hmyzu, především včelstva, ale také ptactva. Naopak jsme svědky přemnožení škůdců. Na polích tak vidíme nevídané počty hlodavců a nedávno si postěžovala naše známá, bydlící na břehu řeky Moravy, také těch domácích, přemnožených potkanů, kterým opakovaně nastražuje otrávenou návnadu.

Věřím, že válku s koronavirem časem určitě vyhrajeme, nabízí se však otázka: Jaká bude válka příští? O vodu, potraviny, energetické zdroje, nebo se utopíme v odpadcích z plastů?

To jsou určitě staronová a zatím dosti opomíjená témata, se kterými si bude muset světová populace poradit až skončí probíhající válka s virem. Jsme na tuto příští válku připravení, nebo budeme zase troubit do boje, až nás zastihne nepřipravené a budeme vyzbrojovat své šiky za pochodu jako nyní?

Rudolf Maňas, s odkazem na časopis Respekt č. 12/2020