Přežili jsme (zatím) koronavirus i bez péče odborníků

Na přelomu roku se stalo to, co jsme si ze všeho nejméně přáli.  Do naší domácnosti zavítal nechtěný host a značně náš život ovlivnil na měsíc. Ano, byl to koronavirus.  A to i přes to, že jsme s manželkou dodržovali nařízená opatření, nosili od počátku roušky a dbali na hygienu i dezinfekci.
Zdravotníci nás postupně oba prohlásili za pozitivní a nařídili domácí izolaci. S nikým jsme se nestýkali a jelikož bylo těsně po Vánocích, měli jsme doma zásob dost, určených původně i pro děti. K mému překvapení nás však nikdo neléčil, pouze nám bylo doporučeno, abychom si proti zvýšené teplotě koupili Paralen nebo jiné běžně dostupné léky, pili hodně tekutin, brali vitamíny a hlavně setrvávali doma. V případě zhoršení stavu jsme měli informovat svého lékaře. Po uplynutí domácí karantény jsme byli bez prohlédnutí lékařem uznáni jako zdraví. Naštěstí mírný průběh onemocnění se na našem zdravotním stavu negativně nepodepsal.
O to víc mě zaráží péče o jistého veřejně známého notorického odpírače roušek, který tím, že je nenosil na veřejnosti, možná touto „rýmečkou“, jak se vyjádřil, mohl nakazit spoustu lidí. A hle, tento odvážný rek při prvním náznaku onemocnění ihned zapomněl na své hrdinství a vyhledal lékařské ošetření ve špičkovém státním zdravotnickém ústavu, léčil se doma a podle jeho syna bral předepsané léky. Na rozdíl od obyčejných smrtelníků, pro většinu z nichž jsou jen vitamíny. Hleďme na geroje dál, v závěru nemoci absolvoval opět lékařskou prohlídku a je už zdráv a co víc, najednou měl i nasazenou roušku. To se to bojuje, když má někdo zajištěnou dopředu prvotřídní péči. Komu z vás, co jste onemocněli a také měli lehký průběh, se podařilo, aby ho alespoň jednou prohlédli odborníci, natož dvakrát? Zřejmě nikomu a to i přes to, že jsme si všichni rovni a máme stejný nárok na lékařskou péči. Ale jak vidno, někteří jsou rovnější.
Zanedlouho můžeme opět očekávat holedbání tohoto neplatiče pokut, že se nejedná o žádnou vážnou nemoc, ale pouze o chřipečku, kterou on dokázal porazit. Vždy jsem si myslel, že v případě epidemie platí přijatá opatření pro všechny, ale zřejmě jsem i ve svém věku naivní. A v této naivitě se ptám, zda by náhodou tito lidé, pokud onemocní, neměli odmítnout lékařské ošetření, případně si náklady na léčbu hradit sami? Totéž se týká i demonstrantů bez roušek. Jak k tomu přijdou ostatní, které svým chováním možná nakazili?
Vlastimil Langer