Pozor na bodnutí hmyzem a alergické reakce

ZLÍN - Zdravotníci na Urgentním příjmu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně každoročně řeší během léta desítky bodnutí hmyzem, respektive jeho následky. Výjimkou nejsou ani letošní prázdniny.
„Na hmyzí bodnutí (nejčastěji včelou nebo vosou) existují tři typy reakcí organizmu. Nejméně nebezpečná je lokální reakce. Ta se projeví bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu. Lokální reakcemůže způsobit poměrně rozsáhlý otok v místě bodnutí, který se někdy rozšíří i do většího okolí,“ uvedla Dana Lipovská, tisková mluvčí nemocnice.
„Je potřeba sledovat, aby se kožní reakce nerozšířila na celé tělo nebo nevznikly problémy s dýcháním. Pokud by nastaly, měl by dotyčný vyhledat lékařskou pomoc. Závažnější než reakce v oblasti vpichu je totiž systémová alergická reakce, kdy lidský organizmus reaguje na bodnutí hmyzem vyrážkou na celém těle, arespiračními potížemi, způsobenými stažením a otokem dýchacích cest. Někdy se mohou rozvinout až kardiovaskulární potíže, tzv. anafylaktický šok, který se projevuje kolapsovým stavem a může vyústit až do poruchy vědomí,“ popsal Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati.
Třetím typem reakce je tzv. toxická reakce, která vzniká při bodnutí větším množstvím vos, kdy je nepříznivá reakce vyvolána velkou dávkou hmyzího jedu. „Nedávno jsme ošetřili na urgentním příjmu paní, kterou přivezla záchranka s anafylaktickým šokem, bodla ji vosa do třísla. A minulý týden přivezli muže, který měl desítky bodnutí, protože zvedl kámen, pod nímž bylo vosí hnízdo. Měl štěstí, reakce byla pouze mírná,“ doplnil Michal Pisár.
A co dělat při bodnutí hmyzem přímo na místě? Ideálně místo vpichu vydezinfikovat, chladit nebo ledovat a lokálně aplikovat například Fenistil nebo jinou mast podobného složení. Volně prodejná antihistaminika pomohou snížit svědění či kopřivku. Pokud se v místě bodnutí s odstupem času rozvine infekce kůže, která se projeví otokem, začervenáním, výraznou bolestivostí a případně horečkou, je vhodné navštívit praktického lékaře.
„Pokud ale dotyčný začne po bodnutí ztěžka dýchat, sípat, opuchne, má zrychlený pulz, začne mu být špatně, má závratě a kolabuje, je potřeba okamžitě volat rychlou záchrannou službu,“ dodal primář Urgentního příjmu KNTB Michal Pisár.
Při anafylaktické reakci zdravotníci podají pacientovi jako první pomoc injekci adrenalinu. Lidé trpící podchycenou těžkou alergií jsou sledování v alergologické ambulanci a mají u sebe zpravidla injekční pero s adrenalinem. Po zaškolenísi umí život zachraňující látku aplikovat sami.

Vlastimil Langer
Zdroj a foto: Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně