Policistka darovala své sestře kostní dřeň

ZLÍN - Když jsem před více než 15 lety vstupovala do registru dárců kostní dřeně, neměla jsem nejmenší tušení, s jakým životním příběhem bude nakonec toto rozhodnutí propojeno.
U PČR sloužím již 22 let, prvních deset let jsem pracovala v Praze. Zde jsem byla dárcem krve a zde mě také v IKEMu zaregistrovali jako dárkyni kostní dřeně. V té době nebyla kampaň a osvěta tak široká jako dnes. Na dotaz, jaká je asi šance, že budu pro někoho shodná dárkyně, mi sestřička s úsměvem odpověděla, že zhruba jako šance vyhrát první cenu ve sportce…Tu jsem sice nikdy nevyhrála, přesto za tu největší výhru považuji možnost zachránit lidský život darováním kousku sebe. Nestala jsem se nakonec anonymní dárkyní, ale dárkyní pro vlastní sestru, která onemocněla akutní leukémií ve svých 45 letech.
Po sdělení diagnózy takto vážného onemocnění se většině lidí zhroutí svět, ale… jak řekla paní doktorka, nemoc je léčitelná a vyléčitelná, ale je třeba bojovat a pozitivně myslet.
V případě, že máte sourozence, probíhá testování na možnost shody nejprve zde, případně u širšího okruhu příbuzných lidí. Přestože jsme 4 sourozenci, jako jediný možný dárce jsem podle shody nakonec byla jen já. Jak jsem již zmínila, jako registrovaný dárce jsem počítala s tím, že onen telefon s pražským číslem jednou zazvonit může. A on zazvonil. Z registru jsem byla dočasně vyjmuta, abych byla „rezervovaná“ pro sestru.
Transplantace proběhla letos v lednu ve FN Olomouc. Kostní dřeň mi zde odebrali pomocí separátoru, bylo nutné si několik dní aplikovat injekce růstového faktoru na zmnožení a vyplavení buněk kostní dřeně do krevního oběhu. Poté jsem po dva dny absolvovala samotný odběr. Celý transplantační tým nám byl po celou dobu velkou oporou. Samotná kostní dřeň po odběru nevypadá nikterak vábně, jeden z předchozích pacientů v legraci separační jednotku nazýval: výrobci masových vod, odebraná dřeň skutečně vypadá jako voda z rozmraženého masa.
Odebraná kostní dřeň pak následující den putovala ke své nové majitelce, bylo nám umožněno být u samotné transplantace pospolu, což je od lékařského týmu velmi hezký počin a bylo to velmi emotivní. Zhruba po 14 dnech, které byly pro sestru zdravotně hodně náročné, se v krvi objevily první vlaštovky v podobě krvinek vyrobených mojí dření.  Nyní, dva měsíce po transplantaci již dřeň pracuje naplno a produkuje plnohodnotnou krev.
K plnému uzdravení sestru čeká ještě dlouhá cesta, přesto doufáme, že se vše podařilo zvládnout.  Nezastírám, úplně bez bolesti a trochy nepohodlí darování kostní dřeně není. Přesto rozhodně stojí za to něco obětovat s vědomím, že tím reálně zachráníte lidský život.
Za každého zaregistrovaného jsou v centrech nesmírně rádi, jako ideální je dárce mladý zdravý člověk do 35 let. A pokud budete jako dárci vybráni pro konkrétního nemocného a dáte mu šanci na život a věřte mi, změní to navždy život i vám.
prap. Bc. Alena Vaculíková, odbor cizinecké policie Zlín
Foto: Archiv autorky