Ohlédnutí do historie služby Terénní program Samaritán

OTROKOVICE - V letošním roce slaví Charita Otrokovice 30 let od svého vzniku. Za dobu jejího působení vznikla, nejen na území Otrokovic, celá řada služeb pomáhajících potřebným v různých životních situacích. „Jednou z nejmladších a nejmenších služeb v Charitě Otrokovice je Terénní program Samaritán, jejíž pracovníci začali mapovat terén ve Zlíně a v Otrokovicích začátkem roku 2006,“ uvedla tisková mluvčí otrokovické radnice Romana Pastuszková.
„Velmi jsme si tehdy uvědomovali, že je potřeba přistupovat k práci s lidmi bez domova komplexně. Tedy pracovat se všemi, ne jen v rámci Azylového domu Samaritán a následně Noclehárny Samaritán, ale i s těmi, kteří přebývají venku,“ upřesnil Pavel Polák, tehdejší vedoucí střediska Samaritán – služby pro lidi bez domova.
„První návštěvy v terénu byly bez výsledku. Nikoho jsme nepotkávali a uvažovali jsme i o tom, zda to má smysl. Pak jsme ale objevili několik lidí, kteří přespávali venku, a služba se pomalu rozvíjela. Začali jsme také jezdit s dodávkovým autem, kde jsme měli pro lidi bez domova teplou polévku, oblečení a další pomoc,“ doplnil Pavel Polák.
Výjezdy do terénu probíhaly v rámci projektu ESF pod záštitou Azylového domu Samaritán. První terénní pracovník jezdil podle svých časových možností v Otrokovicích a ve Zlíně. Kontaktoval klienty, které už znal z Azylového domu, a přebývali zrovna venku i nové lidi bez domova. K navazování kontaktu s klienty pomáhal i balíček s chlebem a paštikou, který si pracovník čas od času vzal s sebou. Postupně se začalo s pomocí při vyřizování sociálních dávek, občanek a různých požadavků klientů.
„Další rozvoj služby nastal na konci roku 2007, kdy se začalo chodit do terénu častěji. To už zde působil Tomáš Bernatík, který se o rok později stal vedoucím služby. Od roku 2008 došlo k navýšení počtu pracovníků na 1,5 úvazku a denně proběhl kontakt s více než deseti klienty. Pravidelně se chodilo na odbory sociálních věcí, úřady práce, matriky, azylové domy, ubytovny. Situaci klientů na ulici se dařilo velmi pozitivně zlepšovat,“ připomněla tisková mluvčí.
„Velmi dobře si vybavuji, jak se na mě lidi dívali, když jsem s batůžkem postával každý den u nákupních center, na autobusových, vlakových nádražích a dalších frekventovaných místech a bavil se s klienty. Ani nechci vědět, co se jim honilo hlavou,“ vzpomíná na nechápající pohledy kolemjdoucích Tomáš Bernatík. „Z každého úspěchu s klienty jsem měl velkou radost a to mi dodávalo síly do další práce a odvahu chodit na někdy i dost nebezpečná místa, “ doplnil. 
„Mnoho lidí si myslí, že bezdomovci jsou divní, což je do jisté míry i pravda. Mnohokrát jsou to ovšem lidé se zdravotními problémy, včetně různých duševních poruch. Na to se nedokážeme často povznést a vidíme vždy jen to nejhorší; špinavé, unavené a utrápené lidi, kteří si život venku zjednodušují alkoholem. Část lidí neumí bohužel ani jinak žít,“ dodal Tomáš Bernatík.
Díky dalšímu financování z ESF se v roce 2009 začalo s poskytování služby také v Holešově, a pro Zlín a Otrokovice se navýšily úvazky pracovníků. Prohlubovala se spolupráce s obcemi a dalšími institucemi. Na konci roku 2012 financování z ESF skončilo a s tím i spolupráce na území města Holešova. Od roku 2013 až doposud jsou ve službě dva pracovníci, kteří v pracovní dny vyjíždí do terénu v Otrokovicích a ve Zlíně. Každých 14 dnů navíc probíhají tzv. Mobilní kanceláře, kdy se jezdí na určená místa s autem s teplou polévkou a další materiální pomocí.
„Za 15 let terénní pomoci pro lidi bez domova jsme prochodili již mnoho párů bot a věřím, že jsme pomohli velké spoustě lidí dostat se ulice nebo alespoň trochu zlepšit jejich život,“ uzavírá vzpomínání na začátky Terénního programu Samaritán Tomáš Bernatík.

Vlastimil Langer

Zdroj: MěÚ Otrokovice