Lékaři znovu píší krajským zastupitelům
Vážení krajští zastupitelé,
dovolte nám ještě jednou Vás oslovit, a to v reakci na dopis kolegů, vystupujících pod hlavičkou „lékařské rady“. Přestože se nedá tvrdit, že reprezentují pohled většiny zdravotnických pracovníků ve Zlínském kraji a byli pro svůj úkol pečlivě vybráni a motivováni současným vedením kraje, nemáme problém přijmout jakoukoli rozumnou argumentaci. Totéž by však mělo platit i obráceně. Mrzí nás proto, že zmínění kolegové diskusi nevedli otevřeně již dříve a dlouhodobě se zaštiťovali závazkem mlčenlivosti při přípravě projektu nová nemocnice. Naším cílem bylo a je upozornit na důležité aspekty, které nejsou brány v potaz a skutečně znamenají pro budoucnost zdravotnictví Zlínského kraje enormní riziko.
Ohledně jednání s hlavním plátcem zdravotní péče VZP a vyjádření ředitele Kabátka: je sice povzbudivé, ale nezavazující. Slibuje, že VZP bude jednat, nic víc, nic míň. Dotazy na stav jednání z naší strany obdržel ředitel Kabátek i regionální pobočka v Ostravě, pod kterou nemocnice ve Zlínském kraji spadají. Odpověď od pana ředitele Kabátka nikdy nedorazila, odpověď z Ostravy přikládáme v příloze.
Nezpochybňujeme potřebu modernizace Baťovy nemocnice. Žádáme ale, aby se o ní a celé krajské zdravotnické koncepci vedla řádná a otevřená diskuse se všemi argumenty, nikoliv jen těmi, které mají vyhovět předem danému výsledku. Sebelepší myšlenka musí být zasazena do ekonomické reality a kontextu. Obava, že bude narušena evolučně utvářená struktura a rozsah krajské zdravotní péče, plyne z důvodu nevyhnutelné soutěže o zdravotnický personál a z absence reálného provozního modelu. Přestože je proklamováno zachování rozsahu péče v regionálních nemocnicích, z důvodu personálních to bude zcela zásadní a v konečném důsledku likvidační problém.
Vyjádříme se ještě krátce ke zpochybnění vzájemné spolupráce či chcete-li pomoci, která byla ze strany menších nemocnic poskytnuta. Jako příklad můžeme uvést jen z poslední doby nukleární medicínu, infekční lékařství a v neposlední řadě také časné přebírání pacientů pro nedostatek lůžek intenzivní péče či ARO v KNTB. Od minulého roku, kdy je uzavřena část lůžkové kapacity kardiologie, došlo ke změně organizace péče o kardiologické pacienty . Pacienti jsou převáženi k invazivním výkonům – např. koronarografii – ambulantně, z lůžek interny v okresní nemocnici, vzápětí po vyšetření a případném výkonu se pak bez další hospitalizace v KNTB vrací zpět. Dříve byl pacient standardně přeložen na lůžko v KNTB a na interním oddělení spádové nemocnice bylo k dispozici lůžko pro dalšího pacienta. V nedávné době vypomohly nemocnice v Kroměříži a Uherském Hradišti i brněnským nemocnicím, protože záchranná služba nebyla schopna umístit pacienty na žádném z brněnských interních oddělení. Jako další příklad může sloužit pomoc při zajištění stomatologické LPS v Kroměříži a ošetření části pacientů, kteří nebyli v KNTB ošetření, protože do služby nenastoupil příslušný lékař. Dále například v oboru ORL jsou z KNTB překládáni do Kroměříže pacienti k operačnímu výkonu na mandlích při akutních hnisavých komplikacích.
Případ onkologie je zcela specifický, o účelnosti direktivního připojení zejména onkologické ambulance v Kroměříži ke KOC (Krajské onkologické centrum), rozhodne čas a ochota stávajícího personálu v novém režimu pracovat. Zatím nadšení nepřevládá, provoz je značně komplikovaný a řízení na dálku ze Zlína nepraktické.
Ohledně MRI v Kroměříži byl plánován model spolupráce s brněnskou nemocnicí, aby nebyl přetížen personál KNTB. Z rozhodnutí nového vedení nemocnice došlo k jinému postupu a tedy spolupráci s KNTB.
Cílem poznámky o pomoci menších nemocnic bylo ukázat na to, že se krajské nemocnice vzájemně potřebují. Určitě není férovou záležitostí, že menší nemocnice mohou doplatit na vznik a provoz supernemocnice personálně i finančně. Svou funkci základního kamene v systému se snaží plnit v rámci veškerých možností, které mají a pro svou kondici provedly v nedávné době řadu zásadních kroků a opatření vlastními silami bez významné pomoci ZK (na rozdíl od KNTB).
Co se týká rekonstrukce nemocnice za provozu, tak nadále zastáváme názor, že provoz nemocnice nebude zásadně ovlivněn při dobré organizaci a řízení. Že se dá zvládnout, pokud se chce. Zatím slyšíme jen důvody, „proč to zvládnout nejde“, to ovšem vypovídá spíš o schopnostech managementu nemocnice. Jinde to zvládli. Jak jinak by probíhaly rekonstrukce takřka ve všech nemocnicích v ČR i mimo ni? Je třeba připustit, že postupná rekonstrukce stávajícího areálu je legitimní varianta, která nebyla řádně prověřena a porovnána. Všichni si určitě uvědomujeme, že stav areálu KNTB a zejména pavilon interny je nutno řešit urgentně. O důvod víc, aby se zodpovědně znovu posoudily všechny možné varianty řešení. Další odložení rekonstrukce stávajícího areálu s vidinou výstavby areálu nového je více než na pováženou. Na základě dostupných informací naprosto nelze odhadovat dobu projektování, územního a dalších řízení, nota bene při objektivní nutnosti změny územního plánu navrhované lokality. O rizicích, která s sebou takto velký projekt nese v případě možných komplikací např. s financováním, nemluvě. Představa rozestavěné nové nemocnice, na jejíž dokončení nemá kraj prostředky, a neudržovaného areálu stávající KNTB a všech dalších nemocnic, je děsivá.
Na závěr si dovolujeme vyzvat: nebráníme se racionálním úvahám o nejlepších možných modelech fungování nemocnic Zlínského kraje opřené o praxi. Žádáme Vás ale, aby byly řádně připraveny a porovnány všechny varianty i pro případ komplikací. Podle našeho názoru je tento postup bezpodmínečně nutný. Rozhodování pod uměle vytvořeným tlakem, ve stresu, s nezodpovězenými základními otázkami, je rozhodování nezodpovědné, a to tím více, pokud je ve hře lidské zdraví.
P.S.: Je nám velmi líto, že byl zpochybněn osobní názor paní doktorky Fukalové, ale na podstatě věci to nic nemění. I z nedávné historie známe případy lidí, kteří podepsali např. Chartu 77 a následně podpis pod tlakem odvolali. A tlaky jsou bezprecedentní.
MUDr. Jaromír Bernátek, předseda OS ČLK Zlín
MUDr. Jaroslav Novák, předseda OS ČLK Kroměříž
MUDr. Jan Píštěk, předseda OS ČLK Uherské Hradiště
MUDr. Parvine Gricová, členka představenstva OS ČLK Uherské Hradiště
MUDr. Olga Sehnalová, MBA, poslankyně Evropského parlamentu
Ludmila Šromotová, sálová sestra, Kroměřížská nemocnice a. s.
MUDr. Ivana Horková, primář, Kroměřížská nemocnice a. s.
MUDr. Richard Kreml, lékař, Kroměřížská nemocnice a. s.
MUDr. Miloš Kucián, praktický lékař pro dospělé, Kroměříž
MUDr. Lenka Mergenthalová, MBA, lékař, Kroměřížská nemocnice a. s.
MUDr. Tomáš Šindler, praktický lékař pro děti a dorost, Holešov