Lékaři ze zlínské nemocnice zachránili pacientce nohu ojedinělou operací

ZLÍN - Devětadvacetiletá Anna Ryšavá z Uherskohradišťska utrpěla vloni v listopadu při autonehodě v Buchlovských kopcíchvážná poranění v oblasti dutiny břišní a komplikovaná zranění dolních končetin. Poranění pravé nohy bylo natolik vážné, že lékaři uvažovali o amputaci nohy. Nakonec se však měkké tkáně nohy začaly hojit. „V holenní kosti však přetrvával defekt, který nebylo možno vyhojit jiným možným způsobem než náhradou kosti,“ uvedl Petr Menšík, primář Traumatologického oddělení KNTB.
Tým lékařů z Centra vysoce specializované traumatologické péče Krajské nemocnice Tomáše Bati se rozhodl pro unikátní operaci – rekonstrukci bérce pomocí vaskularizovaného laloku. Operaci vedl chirurg Tomáš Kempný z Ostravy. „Věřím jim, operace se určitě podaří. Na podzim již oslavím své třicáté narozeniny na vlastních nohou,“ řekla pacientka Anna Ryšavá den před unikátní operací.
V původním plánu byl přenos lýtkové kosti ze zdravé levé končetiny do pravé postižené nohy, na místo holenní kosti. Ale ráno v den operace došlo ke změně. „Ukázalo se, že můžeme využít lýtkovou kost z postižené nohy a přesunout ji do místa holenní kosti. Je to výhodnější pro pacientku, protože nebude mít operovanou druhou nohu. A mikrovaskulární technika nám umožní zvýšit prokrvení té lýtkové kosti tak, aby dodala výživu a kost se zhojila,“ vysvětlil Tomáš Kempný, plastický chirurg z Ostravy. Lékaři tak využili střední část lýtkové kosti o délce necelých 20 centimetrů. Na místě pak zůstala horní a dolní část lýtkové kosti. Podle lékařů kost v noze chybět nebude.
Základem mikrovaskulárních výkonů jsou přenosy tkání, které mají definovanou cévu. „Pacientka přišla o 19 cm holenní kosti, kterou jsme nahradili lýtkovou kostí ze stejné končetiny a pro zlepšení prokrvení jsme mikrochirurgicky přišili cévy laloku a cévy končetiny. Zvýšením vaskularity tak dojde ke zhojení končetiny a tím její záchraně,“ přiblížil Tomáš Kempný.
„My se snažíme nahradit tu kost tak, aby dohojení probíhalo co nejrychleji,“ přidal plastický chirurg. V praxi to znamená, že minimálně 14 dnů bude pacientka v nemocnici, následovat bude rehabilitace. Celá doba hojení a dohojení, aby noha snesla plnou zátěž, trvá podle slov lékaře většinou rok až rok a půl. Pacientka by nohu měla zatěžovat relativně brzy. Za 6 týdnů jí prý bude povolena částečná zátěž, bude sledována rentgenem. „Lýtková kost má ale v rámci rychlosti dohojenísvé limity,“ uzavřel lékař.
Operační výkon trval přibližně sedm hodin, podílela se na něm desítka lidí. Dle náročnosti rekonstrukce pak trvají zákroky obdobného typu 6 až 10 hodin.
„Rekonstrukce bérce vaskularizovaným lalokem je ojedinělý, vzácný výkon. Zlínská nemocnice se stává jednou z mála nemocnic, která tyto techniky využívá. S doktorem Kempným spolupracujeme již od roku 2007. První operaci tohoto tytu provedl chirurg Kempný s emeritním primářem traumatologie Marcelem Guřanem a spolupráce se i nadále rozvíjí,“ vysvětli Michal Filip, ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati. Uvedl, že lékařů, jako je doktor Kempný, není v republice mnoho a je rád, že se zlínskou nemocnicí spolupracuje. „Tuto techniku začínají využívat také kolegové na stomatochirurgii, zejména primář Šimek, a tak předpokládáme, že za nějaký čas budeme v tomto typu operací samostatní,“ dodal docent Filip.

Vlastimil Langer

Zdroj a foto z operace: Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně