Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně zve na výstavu malíře a grafika Josefa Ruszeláka s názvem Dobrý den, stromy!

ZLÍN - Čtenáři krajské knihovny se mohou v září procházet mezi stromy Josefa Ruszeláka. Výběr obrazů z let 1983 až 2009 s motivy stromů je volně přístupný ve foyer ústřední knihovny od 4. do 30. září v provozní době knihovny. Vernisáž se uskuteční dnes v 17.00 hodin za přítomnosti autora a jeho hostů, mezi nimi Josefa Holcmana, Pavla Leicmana, Rostislava Marka a dalších. Na harfu vernisáž hudebně doprovodí Lucie Fajkusová.  

Stromy sehrály v autorově životě významnou roli. Na začátku 80. let v těžké životní situaci hledal v lese klid a ve stromech našel inspiraci. Každý z jeho obrazů má svůj příběh. V ateliéru mu pomáhala hudba i verše jeho oblíbených básníků - Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška, Ludvíka Kundery - spřízněných duší v lásce ke stromům. V roce 1988 mu bylo zakázáno použít jejich básně v katalogu jeho samostatné výstavy v pražské Nové síni. Přes tento zákaz je však vytiskl a vystavil mezi svými obrazy. Ohlas mezi návštěvníky jej překvapil, někteří si na místě básně dokonce opisovali. Josef Kemr, herec Národního divadla, kterého přivedl na vernisáž zlínský režisér Svatopluk Skopal, Mikuláškovu vystavenou báseň Mám rád les spontánně zarecitoval. A ještě dlouho po výstavě posílali mu básníci své básně o stromech k inspiraci a k volnému použití. Z lesů i setkání s návštěvníky svých výstav má Ruszelák řadu nezapomenutelných zážitků, rád je vypráví a básněmi o stromech dodnes koření své výstavy.

„Když jsem spatřil poprvé obrazy Josefa Ruszeláka na téma lesy, zdály se mi stromy na nich tak útěšné, blahé, vykupující. Stály za povzbuzení. Obrazy narůstaly, problém se větvil. Dnes je to etapa v díle a její spjatost, spjatost naruby, s toliko mrtvými lesy na celém světě z ní činí objekt vzácné přitažlivosti. Vlastně svého druhu sen,“ napsal básník Ludvík Kundera.

A později, na přelomu let 2008-09, pro výstavu na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati přišel Ruszelák s nápadem vytvořit soubor větších pastelů, doplněných úryvky veršů právě těchto, mu tak blízkých básníků. Rozhodl se využít víc jak desítku dveří ve výstavním prostoru – v chodbě fakulty. Své pastely na kartonu s vepsanými útržky veršů instaloval přímo na dveře. A jak přibývaly kresby, přibývaly i další spřízněné duše mezi básníky: Josef Suchý, Zuzana Nováková, Jaromír Zemina, Jan Zábrana, J. M. Tomeš, Jiří Karen, Karel Bodlák a ze zlínských Antonín Bajaja, Josef Holcman, Břetislav Kotyza…

Malíř vzpomíná na příhodu: „Stalo se týdny po zahájení výstavy na UTB, když jsem na jednom už nainstalovaném velkém pastelu na dveřích ještě něco upravoval. Přitom jsem si náhodou všiml, že jsem vlastně vůbec žádný nepodepsal! A tak jsem v tom tichu už pozdního večera, jeden za druhým vleže podepisoval, když tu vyšla ze své kanceláře jedna z profesorek univerzity a jak mě uviděla na zemi u dveří, leknutím vykřikla: Proboha, pane Ruszelák, co se vám stalo, žijete?“ - „Ano – žiju – podepisuju!“.

Po dobu konání výstavy v krajské knihovně budou mít zájemci také možnost setkat se v předem daných termínech přímo u výstavy s autorem a osobně s ním nejen o jeho tvorbě porozprávět.
Gabriela Winklerová a Vlastimil Langer

Foto: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně