Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně si připomíná Zlínské salony 1936–1948

ZLÍN - Historie Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je spjata s tradicí Zlínských salonů – přehlídek soudobého československého umění, pořádaných firmou Baťa v letech 1936–1948. Založil je Jan Antonín Baťa, který byl mecenášem kultury a umění a dlouhodobě usiloval o vytvoření stálé umělecké galerie ve Zlíně. První salony si nyní mohou návštěvníci krajské galerie připomenout retrospektivní výstavou, kterou zahájí vernisáž v úterý 5. října od 17 hodin a bude k vidění do 16. ledna 2022.

Výstava reflektuje 85. výročí od uspořádání I. Jarního zlínského salonu.  „Atmosféra kulturního života v převážně industriálním městě Zlíně dvacátých let se začala kolem poloviny třicátých let zvolna proměňovat. Svou zásluhu na tom měl i nový ředitel firmy Jan Antonín Baťa. I přes zakládání nových vzdělávacích a kulturních institucí však Zlínu stále chyběla například divadelní scéna nebo stálá galerie. Město, které bylo úzce spojeno s kvalitní architekturou, zůstávalo v určité kulturní izolaci. Situace se změnila v roce 1936, kdy byl J. A. Baťou pověřen malíř Rudolf Gajdoš uspořádáním prvního Jarního zlínského salonu.“ vysvětlil kurátor výstavy Vít Jakubíček.

Výstava Zlínské salony 1936–1948 se věnuje historii tohoto fenoménu již od prvních ročníků, během nichž pořadatelé hledali možnosti, jak tento výstavní formát uchopit v prostředí moderního města, jehož hnacím motorem byl průmyslový podnik Baťa. Dále se zaměřuje na vývoj v průběhu válečných let, kdy tato každoroční přehlídka soudobého umění získala důstojnější výstavní podobu díky novému instalačnímu řešení navrženému architektem Janem Vaňkem.

„Přehlídka se stala také významným počinem v počátcích zlínského průmyslového designu, kdy byl na půdě V. Zlínského salonu, takřka navzdory době, poprvé veřejnosti průkopnicky představen návrh obráběcího stroje - revolverový soustruh vytvořený ve spolupráci nově založené Školy umění a baťovských strojíren,“ uvedla Šárka Michalíková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Závěrečná část představuje poválečný vývoj, během něhož se v letech 1947 a 1948 nakrátko znovu oživila myšlenka salonů prostřednictvím přehlídek v tehdejším Domě umění (Památníku Tomáše Bati), avšak v již odlišných společensko-historických podmínkách. Výstava představuje polaritu tehdejší akviziční činnosti firmy Baťa oscilující od vyhraněně modernistického pólu, zastoupený například dílem Jindřicha Štyrského, až po realisticky zobrazenou oslavu kultu těla a fyzické práce vyjádřených u řady plastik.

„Je dobré stavět na tradici a současně ji posouvat v duchu trendů doby, ve které žijeme. Zlínské salóny stály u zrodu galerie, vystavené umělecké předměty jsou součástí jejích sbírek. Je to důkazem, že umění překonává režimy, pandemie, historické zvraty, že je pro lidi důležité. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně uchovává vzácné poklady, které stojí za to vidět,“ řekla Zuzana Fišerová, krajská radní pro oblast kultury a školství.

Výstavu najdou návštěvníci v grafickém kabinetu ve 2. podlaží 14. budovy ve 14|15 Baťově institutu od 6. října až do 16. ledna 2022. Zájemci se mohou připojit na komentovanou prohlídku s kurátorem, první proběhne v úterý 2. listopadu v 17.00. Další termíny budou postupně oznámeny na webu, sociálních sítích a v pravidelném měsíčním programu institutu.
Vlastimil Langer

Zdroj: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Foto: Dalibor Novotný