Díky Petře

Psal se rok 1997 a nepřinesl nic dobrého v našem kraji hlavně Otrokovicím. Povodně a záplavy vyhnaly v červenci z domovů ve čtvrti Bahňák 6 a půl tisíce obyvatel a natropily škody za více než 3,5 miliardy korun. Tato čísla  ze sebe ještě teď vychrlím automaticky. Asi je nikdy nezapomenu, protože jsem tehdy byla ve středu dění, když se radnice snažila zachránit, co se dá.
A hlavně řešit situaci, která nebyla vůbec jednoduchá. Neexistoval Integrovaný záchranný systém, voda zalila celou třetinu města. Nevědělo se, jestli někdo pod vodou nezůstal. Problémy se řešily za pochodu. O mobilech se nám mohlo zdát. Až po několika týdnech k nám doputovaly dvoukilové krabice. Ale jak se domlouvat, když jich  bylo pár…
Tehdy moc pomohli novináři. Samozřejmě nám přispěchalo na pomoc více kolegů, ale vůbec první byl Otrokovjan Petr Duda. Jedinou možností, jak informovat evakuované obyvatele města, bylo prostřednictvím Otrokovických novin. Přišel k nám do redakce, kde jsme s Olgou Lapčíkovou už doslova mlely z posledního, a začal pomáhat. I když jsem Petra znala již před tím, vždycky ho budu mít spojeného hlavně s touto složitou etapou jeho města. Vybavuje se mi, jak strčil hlavu do dveří improvizované redakce v budově otrokovické radnice a zeptal se, jak nám může pomoci. A  pomáhal několik měsíců. Asi musím zdůraznit, že po něm následovali další kolegové, ale on byl první…
Díky Petře.
Jana Bubeníková
Povodeň v Otrokovicích v roce 1997. Foto: www.muotrokovice.cz