Digitální pandemie
Titulek většině z nás, kteří jsme už v seniorském věku, moc nenapoví. Ale přívlastek digitální se už dávno i v našem slovníku zabydlel. Ano, číslice, číslicový či virtuální, to už jsou pouhá a běžná synonyma. Každý z nás vlastní minimálně nějaký ten osobní počítač, tablet či mobil a neustále něco vlastně vědomě či nevědomě počítá.
Nedávno mne zaujal výrok bývalého šéfa Agentury pro kyberbezpečnost Christophera Krebse, že svět je na pokraji globální digitální pandemie. Myslel tím rozmach kyberzločinu, který může být ve skutečnosti mnohem hlubším problémem než terorismus. Stále více jsme mnoha komunikačními prostředky připoutáni k internetu a všichni jsme tím pádem zranitelnější vůči hackerským útokům. Právě v Evropě a Spojených státech už doznívající koronavirová pandemie uspíšila přechod k digitální ekonomice kromě jiného například četnějším využitím homeoffice, což právě nahrává zmiňovanému kyberzločinu. Stále častěji nás média informují o tzv. ransomwarových útocích, kdy útočník doslova vydírá svoji vyhlédnutou oběť výkupným, coby platbou za odblokování účtu nebo systému. Dosud se pohybujeme v paralele s kriminálním filmem, nové však je, že výkupné je vyžadováno v kryptoměně, tedy virtuální, nehmotné měně. Nejčastější kryptoměnou bývá bitcoin( bit -jednotka datové informace, coin – mince, pozn. autora). A právě tady hledejme je kámen úrazu – totiž platby v těchto měnách jsou prakticky nevystopovatelné, až na malé výjimky. Zatím se ale stalo jenom výjimečně, že útočník by si „nenechal zajít chuť“, po zaplacení většinou uvedl napadený systém do původního stavu, že by určitá forma gentlemanství ?
A tady se vrátím zpět k titulku. S případy této digitální pandemie se budeme setkávat stále častěji. Vidíme, že nejde ale o virovou nákazu, ale zcela nemorální bezskrupulosní novou formu zlodějny.
Rozhodně není důvod propadat panice a honem běžet do banky a něco rychle měnit. Nemyslím si,že my drobní střadatelé jsme cílovou skupinou těchto novodobých zločinců. Ti mají totiž zálusk na tučnější sousta u silných společností a institucí. Nutné je především být ve střehu, nereagovat na různé málo věrohodné výzvy a lákadla, prostě být si vědomi, že nový pojem digitální pandemie je na světě, bude „ve vzduchu“i nadále a musíme proto mít nestále nasazenu digitální roušku, která by nás ve většině případů měla ochránit.
Rudolf Maňas